fbpx

RECENZE: Amesia: Rebirth s výbornou atmosférou a charismatickým strašidlem

Po několika letech se hororovka s českými kořeny opět vrací a musíme říct, že v plné parádě. Téměř deset let čekání se opravdu vyplatilo a my si nyní můžeme užít pokračování skvělé hororovky.

Od vydání posledního dílu Amnesia uplynulo dlouhých deset let. Přes to, že vývojáři slibovali postavit nový díl na původním enginu, aby ušetřili čas a mohli nový díl dodat hráčům co nejdříve, museli jsme si počkat. Amnesia vyšla před pár dny a její datum vydání připadlo na magické datum 20.10.2020. Jestli s tímto číslem nebude ve hře spojena jediná hádanka budeme velmi zklamaní ;).



VIDEORECENZE Amnesia: Rebirth




Začínáme klasicky ztrátou paměti


Amnesia: Rebirth vás postaví do role Tasi Trianon, která se podílí na různých výzkumech. Při pracovním letu společně se svým přítelem spadnete s letadlem někde v poušti Algerian. Při ztroskotání se všechna posádka ztratí, stejně jako celá vaše paměť. Vydáváte se na průzkum pouště a brzy narazíte na stopy posádky. S největší pravděpodobností jste na stopě svému příteli Salimovi. Neohroženě se tak vydáváte do přilehlé jeskyně, aby jste svého drahého našli.

Cestou sbíráte různá psaní, dopisy a útržky papírků, které vám přibližují osud Salima po pádu letadla. Stejně jako vy i on cítí cosi podivného, co se pohybuje jeskyněmi a ve strachu prchá hlouběji do jeskynního komplexu. Celý příběh dokreslují občasné záblesky z minulosti hlavní hrdiny, kde se dozvídáte události před pádem letadla. Jak postupuje dále hrou, dozvídáte se jak jste se vlastně do této situace dostali. Rozpomínáte si na události před pádem letadla ty vám radí kudy dál, protože Tasi zde už byla.

Znovu tedy nabýváte vědomosti, které odhalují tajemství tohoto místa. Pomocí zápisků badatele, který zde byl před vámi, se dozvídáte o portálech mezi světy, kterými nejednou sami projdete. Ty vás přesunou do snů a vzpomínek, kde se dozvíte další střípky příběhu, bez papírků a na vlastní kůži. I když jsou jeskyně, skály a prostory zobrazující se ve vašich představách rozlehlé, nebudete dlouho tápat a nakonec vždy najdete cestu dál. Příběh tak ubíhá celkem plynule a nikdy neztratíte nitku při pobíhání sem a tam ve snaze najít cestu dál.

Může vás zajímat:  State of Play ovládli Ratchet s Clankem

Nevím, zda někdo bude ochoten podstoupit tohle děsivé dobrodružství vícekrát, hra ale nabízí hned několik konců, podle toho co uděláte na samém závěru hry. Můžete si tak prohlédnout dobrý konec, špatný konec a jeden tajný, kterého dosáhnete jen díky velké všímavosti 😉



Strach a tma jsou vašimi nepřáteli


Všudypřítomná tma je v Amnesii zcela běžná. Na většině míst si budete muset posvítit, k čemuž vám ze začátku pomáhají jen sirky. S jednou zapálenou sirkou se tak potácíte temnými jeskyněmi a chodbami. Sirky nehoří moc dlouho a vy tak při procházení musíte rozsvěcovat různé svíčky a lampičky. Pokud totiž narazíte na místnost, kterou je potřeba prohledat, je lepší si zapálit svíčku v místnosti, než vypálit tři sirky. Těch je totiž jen omezené množství a i kdyby jste chtěli šetřit, můžete jich naráz mít jen 20. Později naleznete také svítilnu, která se tradičně plní olejem. Stejně jako sirek je ho ale strašně málo a je tak lepší si v dané oblasti prostě zapálit co nejvíce svíček. Sirky také zhasínají při sprintování a k zběsilému úprku se vůbec nehodí.

Amnesia se nebojí ani násilných scén a často tak naleznete v temnotách tlející mrtvoly nebo různá bezhlavá těla. Často i bez hlavy poznáte, že to byl někdo z členů vaší výpravy. Víc a víc se tak přibližujete k faktu, že jsou zřejmě všichni mrtví a všechno musíte zvládnout sami.

Může vás zajímat:  Nálož informací o Resident Evil Village

Stejně jako v předchozích dílech, i v tomto na vás působí tma negativně. Čím déle trávíte ve tmě, tím více roste váš strach. Obrazovka tmavne a vás se zmocňuji podivné představy, které často dokážou nepříjemně vyděsit. Pokud má hlavní postava strach, hra vás zcela nečekaně (a hlavně zcela náhodně) vyděsí zábleskem vzpomínky.

Amnesia vždy nabízela interaktivní prostředí a i zde můžete házet různými předměty, otvírat šuplíky a posouvat desky. Díky tomu tak můžete nalézat sirky například za kamenem, v různých hrncích nebo vázách. Často se tak hodí rozházet vybavení pokoje, protože část příběhu můžete najít i pod polštářem v posteli. Tento princip využívají i různé páky a ventily, při kterých musíte plynule kroužit myší, aby jste mechanismus rozpohybovali. Šuplíky i dveře se otvírají tažením, což ocení hlavně poseroutkové, kteří každé dveře otevírají velmi pomalu a velmi opatrně.

Sbírání předmětů jako takových je spíše okrajovka a kromě sirek a oleje jen zřídkakdy vezmete nějaký předmět do inventáře. Naopak různé přenášení věcí a vypomáhání si okolním vybavením je celkem běžné. Aby jste si uvolnili dveře, musíte odházet pytle s pískem, přemostit si díru starým prknem nebo posbírat všechny kousky rozpadlého stroje a dát je na své místo. Nic náročného to ale není a pokud jste si dobře rozsvítili, nemusíte se bát dlouhého tápání a hledání.



Nechybí ani dávka nadpřirozena


Už tak děsivé prostředí chodeb a jeskyní dokresluje ještě fakt, že jste si naprosto jistí, že Něco je tady s vámi. Nebude dlouho trvat a ze zápisků a vzpomínek vyjde najevo, že se kolem vás opravdu něco plíží. Hra zakládá hlavně na temné atmosféře a namísto častých lekaček uvidíte na konci temné chodby postavu, která hned zajde za rok nebo hlavu pozorující vás z pod schodů. Jakmile si takového pozorovatele všimnete, budete mít strach z každé temné chodby. Hlavní záporák ale nezůstává jen skrytý ve stínech a nejednou budete muset vzít nohy na ramena, aby vás nedostal. Jeho temná postava zářící oči vás donutí k úprku.

Ve hře se taky nachází tajné průchody, které aktivujete svým amuletem. Brzy přijdete na to, že funguje také jako kompas, který ukazuje nejbližší zahalený průchod. Díky tomu se v některých částech můžete orientovat pomocí kompasu a znát alespoň směr, kterým se máte vydat.

Může vás zajímat:  Life is Strange: True Colors – seznamte se s postavami

Celkově atmosféra funguje velmi dobře, nové informace vám vždy přidají něco, čeho se můžete v tmě bát. Různé pohybující se stíny a občasná přítomnost záporáka vás nenechají ani na chvíli v klidu. Amnesia je opět děsivá, i když svého předchůdce s názvem SOMA zřejmě nepřekonala.



Nová Amnesia je opět skvělým hororem


Amnesia rozhodně není nejděsivějším hororem, ale nabízí skvělou temnou a děsivou atmosféru, tak jak jsme u této série zvyklí. Tradiční rostoucí strach a hysterie, vás donutí závodit s časem a snažit se držet hlavně na světle. Často se tak dostanete do situace, kdy bez jediné sirky zdrháte jeskyní, aby jste se co nejrychleji dostali ven, stejně jako by jste prchali i reálně. Grafika rozhodně neurazí a v žádném případě nekazí strašidelnou atmosféru hry. Temná hudba v temnotách jeskyní a chodeb dokresluje atmosféru a můžete si být jistí, že se sluchátky se budete opravdu bát. Pokud máte sérii Amnesia rádi nebo jste hráli SOMU, určitě doporučujeme i nový díl Amnesia: Rebirth.



Gameplay Amnesia: Rebrith