RECENZE: Death and Taxes – simulátor smrťáka

Na světě jsou jen dvě věci jisté – smrt a daně. Alespoň o tom se vás snaží přesvědčit váš nadřízený v simulátoru úřední činnosti Smrťáka, Death and Taxes. Samotná hra vás ale bez otálení přesvědčí spíše o tom, že jedinou konstantní veličinou je monotónní hratelnost a okázalá demonstrace morálních hodnot.

První pořádná hra studia Placeholder Gameworks staví hráče do netradiční role. Jako nově narozený posel smrti máte za úkol rozhodovat o tom, kdo na Zemi zemře a kdo bude žít. Na starosti dostanete Cosmopolis City a budete zařazení do subdivize číslo 4, tedy Sun County, region vinic. Háček je v tom, že jste jen jeden z mnoha dalších úředníků se stejným úkolem. Rozhodování o osudu lidských bytostí se tak hroutí do pouhého byrokratického aktu a prohrabování hromadami papírů a nepořádku na stole.

Tímto konceptem dá Death and Taxes jistě vzpomenout na další nezávislou hru podobného ražení, Papers Please. Zatímco jako kontrolor na hranicích autoritářského státu hráči museli činit morální rozhodnutí s důsledky, jak pro cestující skrze hlídaný a ozbrojený checkpoint, tak pro samotného hlavního hrdinu – živitele strádající rodiny v jedné z nejchudších zemí světa, hra od Placeholder tato rozhodnutí minimalizuje do směšných proporcí.



Udřený do morku kostí


Hra je rozdělena na jednotlivé pracovní dny. Každý den se jako smrťák dopravíte do práce, kde na vás čeká různé množství lidských profilů k posouzení. Vedle profilů leží i papír s instrukcemi a kvótou pro aktuální den. Instrukce nejprve hráči jednoduše přikazují, kolik lidí má ten den zemřít. Další rozhodování je už na vás. Postupem času jsou ale instrukce čím dál specifičtější, až se promění v přímé rozkazy, prosté jakéhokoliv svobodného rozhodnutí.

Benefity a náplň práce smrťáka jsou podle autorů hry následující:

  • Máte úplně … normální… kancelářskou práci
  • Můžete si pokecat se šéfem, samotným Osudem
  • Dostanete zaplaceno
  • Můžete nakupovat v Mortimerově putiku
  • Je jen na vás, jak si ozdobíte pracovní stůl
  • Můžete poslouchat tu skvělou melodii z výtahu pořád dokola
Mortimerův putik

Denní pracovní náplň, podle směrnic pro úřední smrťáky, vypadá asi takto:

  • Udělejte nějaké papíry
  • Pomazlete kočku (volitelné)
  • Klidně hleďte do zrcadla a povídejte si sami se sebou
  • Nespadněte u toho zírání do existenčních depresí
  • Máte v rukou osud lidstva a to je dost cool na deprese!
  • Odevzdejte svoji denní práci

Vaším nadřízeným je ve hře samotný Osud, který svou vlastní agendou nabádá hráče k postupnému zabíjení čím dál většího počtu osob. Posléze, když už budete na úřadu zaběhlým kravaťákem se instrukce trošku uvolní a vy můžete založit svou rebélii. Pokud se vám nelíbí, jaké instrukce přišly od nadřízeného, můžete je prostě ignorovat a udělat si vše po svém. Popřípadě všechny svědomitě zabíjet. I tomu se pak hra přizpůsobí a budete vybírat osoby, které z daného seznamu přežijí a ne osoby k likvidaci. Samozřejmě čistě pro urychlení úřední agendy. Neuposlechnutí instrukcí vás ale bude stát část denní mzdy.



Dnes mě v práci čeká hromada papírů…


Rozhodování o životě a smrti není nic lehkého a proto nepůjde jen o obyčejné razítkování papírů. Každá osoba, o které máte rozhodnout má nějaký spis. Ten máte připravený na stole a dozvíte se z něj například věk, zaměstnání a samozřejmě krátký životní příběh. Ten by měl být hlavním podkladem pro rozhodování, pokud toto rozhodnutí dokážete obhájit. Máte totiž denní instrukce o tom, jací lidé by měli dnes zemřít. Bude se po vás tedy chtít, aby zemřel například jeden politik a jeden člověk s technickým vzděláním. To samozřejmě avizuje, že neagličtináři budou mít se hrou problém. Čeština ve hře zatím není a jednou z hlavních náplní hry je právě čtení spisů v angličtině.

Na začátku každého dne se vám na telefonu objeví výsledky vašich rozhodnutí z předchozího dne. Dozvíte se tak například, že prezidentku Formosanu zabil neznámý zabiják a o tom, že nejspíše byla napojená na organizovaný zločin. Může se také stát, že se díky vašemu rozhodnutí udusí stařenka wafflemi. Na základě toho, pak celý svět bude řešit, jestli zakázat nebo nezakázat waffle.

První achievment dostanete hned při nástupu do práce. Death and Taxes by se tak rozhodně nemohlo zařadit do našeho seznam 10 šílených achievmentů ve hrách.

Na konci hry se dozvíte, že vaše úředničení mohlo skončit jakkoliv a hra vás tak popostrčí k tomu, abyste ji začali hrát znovu. Díky tomu můžete vyzkoušet nové cesty, jak vybírat lidi k usmrcení. Hra nabízí několik zakončení, z nichž některé tvůrci dokonce označují za tajné.



Závěrem


Death and Taxes představuje svébytně prezentovanou hříčku, ve které se nezapře inspirace Papers Please či mobilním Reigns. Kvůli absenci jakýchkoliv hlubších herních mechanik a příliš explicitně podaných poselství nedokáže nabídnout nic, co by nenabídli její rivalové. Zajímavé zasazení a příjemný soundtrack vám celé hraní dost zpříjemní.

Pro streamery je výhodou přímá integrace Twitche do hry, díky čemuž můžete chat nechat rozhodovat o tom, kdo přežije a kdo umře.